Naši deváťáci v nejkrásnějších univerzitních městech (6.6. - 11.6.2011)

Postupně loučení deváťáků se školou zahrnovalo letos výjezd 24členné skupiny na zájezd „Nejkrásnější univerzitní města“. V rámci šestidenní cesty postupně navštívili Paříž, anglická města Cambridge, Oxford a samozřejmě Londýn. Pojítkem těchto míst, jak napovídá již název zájezdu, byl fakt, že se zde nacházejí prestižní univerzity světového věhlasu.

další fotografie zde

 První zastávkou byla Paříž. Zde jsme si mohli první pomyslné „bonjour“ vyměnit s její nejslavnější dámou – majestátní Eiffelovou věží. Bohužel zahalenou v mracích, ale nabízející neopakovatelný výhled z jejích horních pater. Následovala pěší procházka kolem čarokrásných míst dýchajících historií a pařížským šarmem až ke katedrále Notre Dame. K té jsme dorazili notně skropeni deštěm, se kterým jsme více počítali v deštivým počasím proslulé Británii.

Vše ale bylo jinak. Anglický přístav Dover nám ukázal vlídnou tvář v podobě modré oblohy a liduprázdné oblázkové pláže. Během dalších dní přišlo ještě několik kratších přeháněk, to abychom si připomněli známé rčení „typical English weather“.

Pohled do prostředí anglických studentů ale stál za to. V Cambridge nás někteří z nich povozili na loďkách po řece Can. V Oxfordu jsem při návštěvě Christ Church College narazili na řadu míst známých z proslulých filmů o Harrym Potterovi. Nepřehlédnutelné byly i školní uniformy anglických školáků, které byly k vidění všude – od nejmenších školních dětí po univerzitní studenty připravující se na zkoušky. Neubránili jsme se představám, jaké by to bylo, kdyby i naše školy zavedly toto jednotné oblečení.

Dalším důležitým prvkem zájezdu byl fakt, že žáci museli používat své znalosti anglického jazyka v běžných situacích – od výměny peněz a nakupováním až po ranní a večerní rozhovory v hostitelských rodinách. Znalosti z učebnic dostávaly najednou konkrétní tvary tradičních anglických domků, typické večeře nebo snídaně. Někteří žáci dokonce začali používat anglické věty i po návratu mezi své spolužáky. I my si tedy dovolíme zakončit jednou z nich: “Good bye, England, we liked you very much!“