Ostrovní země nám nejprve připravila překážku v podobě kanálu La Manche, který jsme překonávali trajektem na bouřkou rozvlněném moři. Nejen my, typičtí suchozemci, ale i příslušníci dalších národů, kteří s námi sdíleli palubu, se potýkali s následky mořské nemoci. Okamžikem vylodění se nám však Anglie jakoby pokusila vše vynahradit.

Čekaly nás čtyři slunečné dny a pestrý program. V něm nesměly chybět hlavní symboly Londýna, který jsme navštívili nejprve. Pojmy z učebnic a filmů jako Big Ben, Trafalgarské náměstí, Buckinghamský palác, Tower nebo Greenwich se stávaly reálnými místy, o jejichž turistické atraktivitě nás přesvědčovali neustále proudící davy návštěvníků. Stejná situace se opakovala i na prehistorickém Stonehenge, v univerzitním městě Cambridge nebo v malebných městech Salizbury a Winchester.  U nás méně známé, ale pro kluky o to přitažlivější, se ukázalo letecké a válečné muzeum v Duxdorfu.

Datum 5. června a vyprazdňující se peněženky, kterým jsme dali zabrat na nákupech na známé Oxford Street nebo v populárním Poundlandu, byly signály, že se musíme připravit na zpáteční cestu. Poděkovali jsme za péči londýnským rodinám, které nám poskytovaly ubytování a stravu, a vydali jsme se na zpáteční cestu k domovu, která byla tentokrát naštěstí mnohem klidnější.