Oblasti rozvoje v předmětu Speciálně pedagogické péče

Milí rodiče,

rádi bychom Vám v tomto školním roce přiblížili náš PŘEDMĚT SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÉ PÉČE, který na naší škole poskytujeme jako jedno z významných podpůrných opatření pro žáky se specifickými vývojovými potížemi.

Obsah tohoto předmětu lze orientačně roztřídit do několika oblastí, které jsou nezbytné pro kvalitní osvojení čtení, psaní a počítání. Jednotlivé oblasti se vzájemně prolínají a dá se říci, že jedna bez druhé nemůže bezchybně fungovat.

Proto jsme se rozhodli Vás s jednotlivými oblastmi blíže seznámit a současně Vám poodhalit pomůcky, které rádi používáme, nebo je můžete používat doma Vy se svými dětmi.

Každý měsíc Vám tedy představíme pomůcky z jedné oblasti, seznámíme Vás s tím, proč je zrovna tato oblast důležitá, jakou spojitost má se čtením, psaním či počítáním a jakým způsobem využít pomůcky pro její podporu. Doufáme, že tyto základní informace Vám pomohou v domácí přípravě a ulehčí Vašemu dítěti proces vzdělávání.  

Zrakové vnímání

Zrakové vnímání je schopnost rozpoznat rozdílnosti a podobnosti mezi různými předměty. Zrakem přijímáme od narození nejvíce informací z našeho okolí. Zrakem poznáváme prostředí a okolní svět, v němž žijeme.

Zrakem přijímáme od narození nejvíce informací z našeho okolí.  Zrakem poznáváme prostředí a okolní svět, v němž žijeme. Schopnost vnímání zrakem ovlivňuje rozvoj našeho myšlení a intelektu, je zásadní pro prostorovou orientaci, matematické představy a řadu dalších funkcí.

V případě, že má dítě (žák) oslabené zrakové vnímání je nutné zdůraznit, že se nejedná o poruchy zraku, kdy je oslabeno oko, ale jsou oslabené funkce podílející se na zachycení, zpracování a uchování zrakového vjemu. Mnoho dětí s naprosto zdravýma očima a bez brýlí mají potíže právě v oblasti zrakového vnímání. Schopnost zrakového vnímání u většiny dětí dozrává do optimální úrovně kolem nástupu do školy. U některých dětí je dozrávání o něco delší, u některých dětí se objevuje určitý nedostatek v oblasti zrakového vnímání, který je potřeba vyrovnávat nácvikem a tréninkem.  Nedostatek v této oblasti může být jednou z příčin později se rozvíjejících potíží (může mít souvislost se specifickými poruchami učení). Dobrá úroveň zrakového vnímání je jeden z hlavních předpokladů úspěšného zvládnutí čtení, psaní písmen, slabik, slov i čísel.

 

U zrakového vnímání rozlišujeme čtyři základní oblasti:

  1. Figura a pozadí - Při vnímání zrakových podnětů dochází zároveň k jejich uspořádávání. Celek je rozčleněn na objekt, který nás zajímá přednostně (figuru) a jeho okolí (pozadí). Jde o schopnost soustředit se na potřebný zrakový podnět.
  2. Zrakové rozlišování (diferenciace) -  rozlišení detailu a polohy obrázku úzce souvisí s plynulostí vnímání – rozpoznávání předmětu bez závislosti na jeho barvě, velikosti, umístění. S věkem se stává schopnost zrakového vnímání diferencovanější a dítě dokáže postřehnout i méně vyzrálé rozdíly.
  3. Zraková analýza a syntéza – Schopnost vnímat celý obrázek jako celek (syntéza) a naopak jej rozložit na jednotlivé části (analýza). Pro čtení, psaní, počítání je důležité vnímání celku i jeho jednotlivostí. Vnímání částí sehrává výraznou roli při odlišení detailů.
  4. Zraková paměť - Přesnost a zapamatování si zrakově vnímaných objektů ve školním věku významně ovlivňuje učení, mimo jiné umožní i správně si pamatovat a vybavovat symboly-písmena, číslice.

Zdroje:

https://wiki.rvp.cz/

https://www.uceni-v-pohode.cz/

 

Sluchové vnímání

 

Sluch je jedním z pěti smyslů, díky kterým se orientujeme ve světě. Pomáhá komunikovat a z velké části ovlivňuje rozvoj řeči a myšlení. Pokud dítě vnímá slova sluchem opožděně, začnou vznikat poruchy učení, nejčastěji pak píše slova zkomolená, vynechává písmenka nebo píše více slov dohromady, příliš se soustředí na psaní a neuplatňuje gramatická pravidla.

Má-li se dítě ve sluchovém vnímání zlepšit, je potřeba pravidelný trénink oslabené oblasti, ideálně denně. Výsledek nebude okamžitý, jedná se o běh na dlouhou trať a je třeba být trpělivý a dítě povzbuzovat, aby nebylo demotivované.

 

U sluchového vnímání rozlišujeme šest základních oblastí:

  1. Naslouchání – vývoj řeči je ovlivněn schopností naslouchat a závisí převážně na rodinném prostředí. Oslabení této schopnosti se projevuje například nezájmem o vyprávěné příběhy, čtení pohádek, potížemi při naslouchání výkladu a problémy v komunikaci.
  2. Rozlišení figury a pozadí – jde o schopnost soustředit se na určitý sluchový podnět a zvuky v pozadí vytěsnit. Pokud s někým komunikujeme, zaměříme se na jeho hlas (figura) a vytěsníme zvuky, které jsou pro nás rušivými elementy (pozadí). Oslabené vnímání se projevuje obtížemi se soustředěním na mluvené slovo, snadnou vyrušitelností zvukovými podněty a problémy s pochopením instrukcí k činnosti.
  3. Sluchová diferenciace – aby dítě správně vyslovovalo a psalo slova, musí umět odlišit jednotlivé hlásky. Převážně pak slabiky di-ti-ni, dy-ty-ny ovlivňují gramatiku českého jazyka. Nevyzrálá sluchová diferenciace se projeví problémy ve výslovnosti, obtížemi poznávat zvuky a neschopností rozlišit podobné zvuky. Oslabená sluchová diferenciace se projevuje v psaném projevu.
  4. Sluchová analýza a syntéza – při psaném projevu si musíme uvědomit, kde mají slova hranice a z jakých slabik až hlásek se slovo skládá, říkáme tomu analýza. Syntéza se říká procesu skládání hlásek a slabik, využíváme ji při čtení. Nevyzrálá sluchová analýza a syntéza způsobují potíže s určením rýmujících se slov, neschopností roztleskat slova do slabik a potížemi s vyvozením jednotlivých hlásek ve slově a s jejich pořadím. Oslabená sluchová analýza a syntéza způsobují potíže se čtením a psaním.
  5. Sluchová paměť – učení ve škole je silně založeno na podávání informací verbálně. Dítě musí informace zachytit, zpracovat a nejlépe pak ještě uschovat a pracovat s nimi. Oslabená sluchová paměť se projevuje obtížemi při učení se básniček, neschopností zapamatovat si pohádku, problémy se zapamatováním si mnohdy jednoduchých pokynů.
  6. Vnímání rytmu – rytmus neovlivňuje pouze hudební výchovu, jak by se na první pohled mohlo zdát. Pomáhá nám slyšet krátké a dlouhé slabiky nebo např. pozitivně ovlivňuje učení se násobků.

Zdroje:

Bednářová, J., Šmardová, V.: Školní zralost

PPP Brno: Sluchové vnímání

 

Slovní zásoba a řeč

 

Slovní zásoba představuje soubor všech slov a slovních spojení, která se vyskytují v jednom konkrétním jazyce nebo která v daném jazyce zná jeden konkrétní jedinec (individuální slovní zásoba).

Do aktivní slovní zásoby patří ta slova, která člověk používá při ústním i psaném projevu. Slovům z pasivní slovní zásoby člověk rozumí, ale sám je běžně nepoužívá.

Počet slov ve slovní zásobě se liší mezi jazyky i mezi lidmi. V češtině tvoří aktivní slovní zásobu u dospělého člověka asi 3000 – 10 000 slov. Pasivní slovní zásoba je obvykle 3–6x vyšší, pasivní slovník středoškolsky vzdělaného uživatele češtiny zahrnuje asi 50 000 slov.

Slovní zásoba hraje klíčovou roli ve vývoji dítěte a jeho budoucím úspěchu, protože umožňuje efektivní komunikaci, zlepšuje dovednost psaní a posiluje kritické myšlení a schopnost řešit problémy. Vybudování silné slovní zásoby u dětí však může být náročné, zejména ve světě, kde technologie hrají v životě většiny dětí tak významnou roli. V této komplexní příručce se s vámi podělíme o nejúčinnější strategie pro budování anglické slovní zásoby u dětí, přičemž budeme vycházet z výzkumem ověřených metod, které se osvědčily. Nabízíme tipy a techniky, které jsou zábavné, poutavé a snadno proveditelné, od čtení a slovních her až po cvičení na porozumění a psaní. Tato příručka je cenným zdrojem informací, ať už vaše dítě teprve začíná, nebo si chce zlepšit slovní zásobu. Pusťme se do toho, aby vaše dítě mělo co nejlepší základy slovní zásoby.

Jak rozšiřovat slovní zásobu u dětí?

a) Čtení - je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak u dětí vybudovat silnou slovní zásobu nejen v angličtině. Když děti čtou, setkávají se s novými slovíčky a frázemi, které rozšiřují jejich slovní zásobu a zvyšují jejich porozumění jazyku. Čtení také pomáhá dětem lépe pochopit kontext, který je nezbytný pro efektivní používání nových slovíček. Čtením různých materiálů (říkanek, pohádek, básniček a krátkých textů) se děti mohou seznámit se širokou škálou slov a slovních vzorů.

b) Komunikace (mluvení) - Podněcování dětí k mluvení a zapojování se do konverzace je důležitou součástí budování jejich slovní zásoby. Účastí v konverzaci se děti seznamují s novými slovy, pojmy a myšlenkami, což pomáhá rozšiřovat jejich slovní zásobu a budovat jejich jazykové dovednosti. Zapojení do konverzace navíc pomáhá dětem procvičovat používání naučených slovíček v kontextu, což může zvýšit porozumění nové slovní zásobě a její uchování.

Ptejte se - pokládání otázek je jednoduchý a účinný způsob, jak děti povzbudit k mluvení a zapojení do konverzace. Pokládejte otevřené otázky, které dětem umožní rozvést a podělit se o své myšlenky a nápady, čímž jim dáte příležitost používat a procvičovat slovní zásobu.

Podpořte děti ke kladení otázek - podněcování dětí ke kladení otázek může také pomoci budovat jejich slovní zásobu. Nejenže tak děti dostanou příležitost ptát se na nová slova nebo pojmy, kterými si nejsou jisté, ale také jim to ukáže, jak důležité je aktivně vyhledávat informace.

Zapojujte děti do konverzace - Zapojení dětí do konverzace může být zábavným a účinným způsobem, jak rozšířit jejich slovní zásobu. Pozorně naslouchejte tomu, co říkají, a povzbuzujte je k dalšímu mluvení kladením doplňujících otázek. Když se děti cítí být vyslechnuty a oceněny, je pravděpodobnější, že se zapojí do konverzace a budou ochotnější používat novou slovní zásobu.

c) Psaní – psaný projev je skvělým pomocníkem na trénování a upevňování slovní zásoby. Ať už se jedná o psaní vzkazů, krátkých psaní, pohádek či básniček. Děti si psaním trénují jak aktivní, tak pasivní slovní zásobu díky přemýšlení nad psaným obsahem. Zároveň tímto podporují další percepčně motorické funkce (např. zrakové vnímání, grafomotoriku a podobně).

 

Řečí rozumíme výměnu informací (slov), tj. předávání, přijímání, zpracování a vydávání informací. V tomto slova smyslu může zahrnovat i technickou komunikaci mezi dvěma stroji nebo informace, které člověk přijímá ze svého vnitřního prostředí (uvnitř těla). Specificky lidským znakem je sociální komunikace, která má tři základní stránky společenského styku: společné činnosti, vzájemné působení a mezilidské vztahy. V každé z nich lze rozlišit tyto tři druhy komunikace:

  • komunikace verbální (slovní),
  • komunikace neverbální (mimoslovní),
  • komunikace činem

V předmětu speciálně pedagogické péče dbáme na rozvoj všech tří oblastí řeči, zejména se však věnujeme prvním dvěma. Verbální komunikace je pro zvládnutí základní školní docházky velmi podstatná. Žák by se měl v jejím průběhu naučit slovně vyjádřit nepřeberné množství informací a pocitů.

Řeč je komplexní schopnost, která má složitější strukturu. Lze ji rozdělit na několik jazykových rovin:

Foneticko-fonologická rovina - Jde o sluchové rozlišování hlásek mateřského jazyka a jejich výslovnost. Schopnost rozpoznat hlásky mateřského jazyka ze zvuků prostředí se začíná rozvíjet již v kojeneckém věku a dítě rozlišuje všechny hlásky po šestém roce, horní hranice je sedm až osm let. Sluchové rozlišování je v úzkém vztahu s výslovností - dítě pro správnou výslovnost potřebuje rozlišovat nejen hlásky, ale také rozdíl mezi jejich správným a nesprávným zněním.

Lexikálně-sémantická rovina - Zahrnuje porozumění řeči v okruhu běžného hovoru, zároveň také chápání instrukcí, výkladu, pojmů, sdělení, vyprávění. Patří sem rovněž obecná úroveň vyjadřování (aktivní slovní zásoba), souvislé a smysluplné pojmenování toho, co dítě myslí, vnímá, prožívá, definování pojmů, popis obrázku, události, situace, samostatné vyprávění, chápání a užívání nadřazených a podřazených pojmů, antonym (protikladů), synonym (slov podobného významu), homonym (slov stejného zvuku, ale různého významu).

Morfologicko-syntaktická rovina - Tato rovina řeči se týká užívání jednotlivých slovních druhů, ohýbání slov (časování, skloňování), tvoření vět a souvětí.

Pragmatická rovina - Jde o užití řeči v praxi, v sociálním kontextu. Jedná se o takové dovednosti, jako je například vyžádání nebo oznámení informace, vyjádření vztahů, pocitů, prožitků, událostí.

Zdroje: https://www.wikihow.cz/Jak-si-rozsirovat-slovni-zasobu , https://www.doucuji.eu , https://rvp.cz

Pomůcky, které rádi využíváme k rozvoji řeči a slovní zásoby: